Vaginální mapování: Jak tělesná terapie pomáhá ženám překonat sexuální trauma

Stojíte před zrcadlem a necháte ruku klouzat po břiše. Ale když se dostanete níž, zastavíte. Pocit, že něco je špatně, se vám vkrádá do těla. Nejde o fyzickou bolest - alespoň ne vždy. Je to něco hlubšího. Něco, co se uložilo v těle, když jste byly malé, když jste se cítily nebezpečně, když jste nevěděly, jak říct „ne“. A teď to tam je. Stále. V každém doteku, v každém dechu, v každé chvíli, kdy se s někým přiblížíte. Vaginální mapování není o tom, jak se dotýkat. Je to o tom, jak se znovu naučit žít ve svém těle.

Co je vlastně vaginální mapování?

Vaginální mapování je jemná, vědomá terapeutická technika, která pracuje přímo s tělem - ne s myšlenkami. Nejde o gynekologické vyšetření. Nejde o masáž, která má být příjemná. Jde o to, aby žena v bezpečném prostředí znovu setrvala s tím, co její tělo nikdy nezpracovalo. Terapeut - muž nebo žena - používá ricinový olej a sterilní rukavice a pomalu, s největší pozorností, dotýká se stěn vagíny. Nejen abychom zjistili, kde je napětí. Ale abychom s ním mluvili.

Každý bod na vnitřních stěnách vagíny může být uložištěm minulého zážitku. Když se dotek dotkne místa, kde se kdysi stalo něco bolestivého, tělo se vzpomene. Může se zatřást. Může se plakat. Může se smát. To není selhání. To je vyléčení. Tělo si pamatuje. A většinou si pamatuje lépe než myšlenky.

Proč to funguje, když mluvená terapie ne?

Psychoterapie se snaží změnit příběh. Vaginální mapování mění tělo. Když jste zažily násilí, zneužití nebo jen opakované nepříjemné zážitky - vaše tělo se zavřelo. Svaly se napjaly. Krev přestala proudit. Energii jste zadržely, protože jste si myslely, že to je jediná cesta, jak přežít. Mluvená terapie vám může pomoci pochopit, proč jste se tak cítily. Ale tělo si stále pamatuje, jak se to cítilo. A to je ten bod, kde většina terapií selhává.

Podle klinické psycholožky a sexuální terapeutky Dr. Petry Vlčkové je vaginální mapování „jednou z nejperspektivnějších metod integrativní terapie pro ženy s historií sexuálního obtěžování“. Proč? Protože pracuje tam, kde trauma bylo uloženo - v tkáních. A když se tělo uvolní, myšlenky začnou následovat. Ne naopak.

Kdo by měl tuto metodu vyzkoušet?

Nejčastější důvody, proč ženy přicházejí:

• Bolest při pohlavním styku (dyspareunie), která trvá roky a neustupuje léky
• Necitlivost v intimní oblasti - „nic se neděje“, i když se s partnerem snažíte
• Opakované gynekologické problémy - infekce, záněty, nevysvětlitelné bolesti
• Psychické bloky - strach z blízkosti, pocit, že tělo není „vlastní“
• Problémy po porodu nebo gynekologické operaci, kdy se tělo nevrátí k původnímu pocitu

Nejde o to, jestli jste „traumatizované“. Jde o to, jestli se vaše tělo cítí jako domov. Pokud ne, je to dostatečný důvod.

Co se děje během sezení?

První sezení začíná konzultací. 30 až 60 minut. Terapeut vás slyší. Neříká vám, co máte cítit. Neříká vám, co máte udělat. Jen vás nechá být. Pak ležíte na stole, pokrytí jen pánví. Terapeut se dotýká jen tehdy, když řeknete „ano“. Každý dotek je zastaven, když řeknete „zastavte“. Neexistuje „musíte to vydržet“. Vždy máte kontrolu.

Na jednom místě může strávit 5-10 minut. Jen dotek. Jen dýchání. Jen vnímání. A pak se něco stane. Může se vám zatřást noha. Můžete začít plakat. Můžete se zasmát. To je normální. To není „příliš emocionální“. To je tělo uvolňující to, co si nechalo uložit na desítky let. Některé ženy říkají, že v tu chvíli cítily, že „se konečně vrátila“.

Standardní kurz má tři sezení. Každé trvá dvě až tři hodiny. Mezi nimi je odpočinek - 2 až 4 týdny. Není to rychlá fixace. Je to proces, který vyžaduje čas, aby se tělo naučilo znovu důvěřovat.

Co říkají ti, kdo to vyzkoušeli?

Kateřina, 25 let, z Olomouce:

„Po třech sezeních jsem poprvé v životě měla bezbolestnou menstruaci. Nejsem si jistá, co se stalo, ale cítila jsem, že něco v mě vnitřně uvolnilo. Nebylo to náhodné. Bylo to jako když se něco, co jste dlouho drželi, konečně pustíte.“

ZdraviClovek89 z Redditu:

„Po dvou sezeních jsem poprvé za 10 let necítila bolest při styku. Nebylo to jen fyzické. Bylo to jako když jste si našli domov, který jste si mysleli, že nikdy nebudete mít.“

42 recenzí na Recenze.cz dává průměrné hodnocení 4,7 z 5. Ale není to všechno zlaté. 32 % žen říká, že sezení je emocionálně vyčerpávající. Některé se vrací domů a cítí se jako „vyprázdňené“. Doporučují klidný den, magnezium a psaní deníku. A některé říkají, že první sezení bylo „psychicky náročné kvůli probuzení starých traum“ - ale říkají to s úsměvem. Protože vědí, že to byl začátek.

Co říkají lékaři?

Ne všichni jsou nadšení. MUDr. Jana Nováková, gynekoložka s 25 lety zkušeností, upozorňuje: „Tato metoda nemá dostatečnou vědeckou základnu.“ A má pravdu. Nejsou zde velké randomizované studie. Zatím.

Ale v roce 2024 se plánuje první klinická studie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Sledovat bude 100 žen s chronickou bolestí při styku. Výsledky by měly být k dispozici v roce 2026. Zatím je to komplementární terapie. Ne náhrada lékařské péče. Ale pro mnoho žen je to ten poslední kousek, který chyběl.

Dr. Tomáš Svoboda, předseda České společnosti pro integrativní medicínu, říká: „Vaginální mapování má potenciál stát se standardní součástí rehabilitačních programů.“

Co potřebujete vědět před prvním sezením?

• Terapeut musí být certifikovaný. Minimálně 200 hodin školení podle IISASA. Nejde o „masérku“.
• Stojí 2500-3500 Kč za sezení. To je vysoká cena. Ale je to investice do sebe. Není to „spa služba“.
• Nejsou potřeba žádné speciální vybavení. Jen ricinový olej, rukavice, klidný prostor.
• Před sezením se nezakazuje sex. Ale doporučuje se vyhnout intenzivnímu fyzickému nároku 24 hodin po sezení.
• Není to „tajná metoda“. Je to přímočará, vědomá práce s tělem. A není to pro každého. Ale pro mnohé je to záchrana.

Co se děje po sezení?

Nečekáte „výsledek“. Čekáte změnu. Některé ženy cítí změnu hned. Jiné ji cítí až po týdnu. Některé se cítí „vyprázdněné“. Jiné „obnovené“. Obě reakce jsou správné. Většina začíná cítit změny v pánvi - lepší prokrvení, měkčí svaly, přirozenější chuť k blízkosti.

Nejčastější doporučení: napište si, co jste cítili. Nebo se zaseknete na křesle a nechte tělo mluvit. Neříkejte si, že „to nemá smysl“. Věřte tomu, co tělo říká. Tělo neklame.

Proč se to teď stává populární?

V roce 2020 bylo v Česku 8 certifikovaných terapeutů. V roce 2023 jich bylo 27. Růst o 237,5 %. Proč? Protože ženy už nechtějí jen „přežít“. Chtějí žít. Chtějí cítit. Chtějí být v těle bez strachu.

Toto je součást širšího trendu - ženské zdraví, které už nejde jen o hormony a testy. Jde o to, aby žena mohla cítit své tělo jako své. Bez stydu. Bez strachu. Bez potřeby „být silná“.

Je to těžká cesta. Ale pro mnohé je to ta první cesta, která vede k sobě.